hunt kastner artworks is pleased to present a solo exhibition of new work by the Prague based artist Jan Šerých. The exhibition, which includes several large scale paintings (Zoom, The Telephone Number of a Celebrity but I Don’t Know Which, Call 777625710 at 7:30, Beepbeep) and one video (Takemehome), further explores the artist’s self-acknowledged favorite theme of “cultural cryptography” in his signature contextual minimalistic style.
Jan Šerých's paintings, objects and videos function as conceptual trompe-l’oeil. He has created a formal abstract language derived from geometric tendencies in painting and typography presenting characters depleted of their original significance. In Serych’s work, nothing is assumed and everything is open to question - symmetrical geometric or typographic shapes are exposed as multi-purpose covers meant for recycling and obsessional observations. Šerých both simulates and mocks accepted rules and aesthetics, creating his own system - one where multiple meanings are possible and, where at the same time, sometimes nothing much at all is conveyed.
hunt kastner artworks uvádí výstavu nových prací pražského umělce Jana Šerých. Výstava, postavená na několika větších obrazech (Zoom, Telefonní číslo na celebritu, nevím jakou, Call 777625710 at 7:30, Beepbeep) a jednom videu (Takemehome) dále rozpracovává oblíbené autorovo téma „kulturní kryptografie“, formálně zpracované pro autora charakteristickým stylem kontextuálního minimalismu.
Obrazy, objekty a videa Jana Šerých fungují jako konceptuální trompe-l‘oeil. Formální abstraktní jazyk, který odkazuje ke geometrickým tendencím v malbě a typografii, je v jeho tvorbě předmětem citace. Historií ověřená konstruktivistická estetika je deformována do podoby vyprázdněného znaku. Pravidelný geometrický či typografický tvar je odhalován jako víceúčelový obal určený k recyklaci a obsedantní observaci. Autor simuluje a zároveň ironizuje přijatá estetická schémata; na jedné straně nabízí více parallelních výkladů, na druhé straně neříká občas skoro nic.
“Although the exhibition Takemehome consists almost entirely of paintings, it can seem in its visual conciseness to be a manifestation of a new iconoclasm. However, it is primarily a reflection of my current obsession with codes and secret messages, their inherent value and conditionality. What is hidden behind the wall of these codes is in fact very simple and accessible information. However, ease of acquisition is not, of course, directly proportional to a thing's value in our eyes and obstacles often act paradoxically as aphrodisiacs - be they the awkwardness of dialing an unfamiliar number at 7:30 in the morning as prompted by one of the "painted" instructions, a young camper's Czech-English translation using morse code, the hidden identity of a celebrity... In the same way, with a small dose of patience and resolve, one can come to know my birthdate via the information on the gallery's exterior display, camouflaged, for example, as one of the possible dates of my re-birth, or — in a better scenario — that of my definitive death. And so it is also the case with the fate of an alien (or an outsider of some kind), which, on one videoprojection at the exhibition, coughs up his message, waiting until it reaches someone - each pause representing an actual letter thereby forming an uncomplicated yet extrememly sad phrase.... „
Jan Šerých was born in 1972 in Prague. He studied at the Prague Academy of Fine Arts from 1992 – 1999 in the studios of print-making (J. Lindovský), new media (M. Bielický) and painting (V. Skrepl). He was a member of the artist group BJ (Bezhlavý jezdec/Headless Horseman), which was active from 1997-2002, together with fellow Academy students Josef Bolf, Ján Mančuška and Tomáš Vaněk. He was short listed as a finalist for the prestigious Jindřich Chalupecký Award both in 2003 and 2005 and has participated in many significant exhibitions of contemporary art including solo exhibitions at the Prague National Gallery (Dial, 1999), Dům umění České Budějovice (Kdopak to mluví, 2003), Moravian Gallery in Brno (Abbey Road 2:45, 2005) and group exhibitions such as the Biennale of the Young (2002, 2005) and Praguebiennale2, (2005). His work is included in public collections at the National Gallery in Prague, and Wannieck Gallery in Brno.
„Přestože se výstava Takemehome skládá takřka výhradně z obrazů, může se svou vizuální stručností na první pohled jevit jako manifestace novodobého ikonoklasmu. Zrcadlí ale především moji momentální posedlost kódováním, důvěrnými zprávami, ale také jejich hodnotou a podmíněností. To, co se skrývá za hradbou těchto kódů bývá obvykle velmi prostá a dostupná informace. Snadnost získávání je v našich očích ovšem nepřímo úměrná její hodnotě a každá překážka tak může paradoxně působit jako afrodiziakum: Ostych při vytočení cizího telefonního čísla v půl osmé ráno, jak k tomu nabádá jeden z „obrazových“ úkolů, tábornický česko-anglický překlad skrze morseovku, skrytá identita nějaké pitomé celebrity... Stejně tak se, s malou dávkou trpělivosti a odhodlání, můžeme z výkladní skříně galerie dozvědět moje datum narození, kamuflované například do jednoho z možných dat mého příštího narození, nebo – v lepším případě – definitivního úmrtí. A tak i údělem mimozemšťana (či jiného outsidera), který na jediné videoprojekci výstavy vykašlává své poselství, je čekat, až někomu dojde, že jednotlivé odmlky jsou vlastně písmena té nekomplikované, převelice smutné věty...“
Jan Šerých se narodil v roce 1972 v Praze. V letech 1992–1999 studoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech grafiky (J. Lindovský), nových médií (M. Bielicky) a malby (V. Skrepl). V letech 1997–2002 byl, spolu s tehdejšími spolužáky Josefem Bolfem, Jánem Mančuškou a Tomášem Vaňkem členem výtvarné skupiny BJ (Bezhlavý jezdec). V letech 2003 a 2005 byl finalistou prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého a účastnil se několika významných výstav – např. Bienále mladých (2002 a 2005), Praguebiennale2 (2005). Ze samostatných výstavami lze zmínit Dial (1999, NG - Veletržní palác), Kdopak to mluví (2003, Dům umění v Českých Budějovicích), či Abbey Road 2:45 (Moravská galerie v Brně). Práce Jana Šerých je zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze a Wannieck Gallery v Brně.
